Když člověk soukromě podniká, může se dostat do problémů raz dva. Může udělat klidně i jenom banální chybu nebo může umožnit, aby někdo udělal chybu v jeho neprospěch, a je, jak se říká hezky česky, ‚namydlenej‘. Nebo se může ocitnout v nesnázích, což je libozvučněji řečeno totéž.
A co dělá podnikatel, když už nemá dost možná ani korunu, respektive když vězí třeba až po uši v dluzích?
Rozhodně by neměl na rozdíl od nejednoho spotřebitele někam zalézt a snažit se těžké časy nějak úsporně přečkat. Protože jen málokterá firma, která sklouzne do červených čísel, má tak zanedbatelné potíže a takové štěstí, že se z toho dokáže vylízat i bez majitelova přičinění. Ve většině případů jsou podobné potíže naopak natolik značné, že se má dotyčný majitel hodně co ohánět, aby svůj podnik udržel nad vodou. A nejednou nezbývá, než si vzít půjčku. Protože jenom tak lze získat poměrně rychle dost peněz, jež by se mohly do krachující firmy investovat a dovést ji znovu k prosperitě.
Ovšem ani půjčky nejsou vždy řešením. Potíže u nich mohou vznikat třeba kvůli tomu, že
- jsou natolik drahé, že se dotyčnému podnikateli nevyplatí si je brát,
- jsou nedosažitelné, protože poskytovatel žádá od žadatele takové záruky, jimž tento nedokáže vyhovět.
A tak je třeba před poutí za půjčkou vše náležitě zvážit. Aby člověk měl jistotu, že nebude žádostmi jen ztrácet drahocenný čas, a aby věděl, že ho u té které finanční injekce nevezmou na hůl.
A proto je volbou mnohých zájemců o půjčku 100% hypotéka. I když totiž třeba zase až tak docela stoprocentní není, musí se totiž pro její získání alespoň dát nemovitost do zástavy a prokázat schopnost splácet, je tím nejlepším, co mohou získat podnikatelé v nesnázích. Ti, kdo mají bídné daňové přiznání, kdo jsou na tom nevalně s příjmy, kdo mají záznamy v registrech dlužníků, dluhy, exekuce a podobně.
Protože pro ně je taková hypotéka jako dělaná. Jak se můžete klidně i hned osobně přesvědčit.
